Vločky sněhové
se pomalu snášejí na zem,
závěje bělávé
jsou doprovázené mrazem.
Všude je ticho velké,
jen sníh se z nebe snáší..
a rybníky mělké
se ledem pyšní.
Je černočerná tma,
rampouchy se třpytí,
tohle je zimy hra,
měsíc ledově svítí.
→Moje básničky
→ Zima
12. prosince 2010 v 19:26 | Nika→ Stále to samé...
12. prosince 2010 v 19:23 | NikaJsem mimo,
vůbec nevnímám.
Je to tvojí vinnou,
na naše zážitky vzpomínám.
Je to vůbec možné?
Že jsem se do tebe zamilovala znovu?
Vzpomínám na polibky něžné,
a slyším hluboký tón zvonu.
Černá barva tvých vlasů,
tvoje krásná slova.
Chtěla bych stroj času
a vše prožít znova.
Až bude na světě,
dejte mi vědět.
Nemohu to popsat v jedné větě,
jak moc chci do minulosti hledět.
→ Láska
11. prosince 2010 v 21:06 | NikaKdyž láskou TĚ polije pot,
zpívej si do rytmu not.
Pohrávej si s nima s radostí,
zahoď za hlavu kopu starostí.
Potkala Tě ta krásná věc,
ano, myslím lásku přec.
Když tu osobu vydíš, zvyšuje se ti tep,
tak na co čekáš..? Vzlétni, LEŤ!
Narostla ti křídla bílá,
věřím, že se ti krásně lítá.
U srdce tě teplo hřeje,
a tvá pusa se stále směje.
→ For him ♥
19. listopadu 2010 v 20:26 | NikaDnes jsme venku byli,
seděli jsme v zastávce.
Psi v zahradách vyli,
a my se nevyhli večerní procházce.
Fotbal bylo naše hlavní téma,
a mě se líbilo.
Venku byla tma i zima,
možná trošku pršelo.
Miluju ty tvé hnědé oči,
zahaleny dýmem z cigaret.
Hlava se mi z toho točí,
kolik je vlastně na světě planet?
Chtěla bych s tebou být,
na opuštěné planetě.
Baví mě o tom takhle snít,
proč je to tak těžké na světě..?
→ Setkání po dlouhé době
19. září 2010 v 7:51 | NikaDnes jsme se zas potkali
ty jsi tam s Týnou stál
zamyšleně jsme na sebe koukali
a mě pocit lásky u srdce hřál.
A já zase nemůžu spát
píšu ty svý básně
slyším tě v mém srdci se smát
směješ se fakt krásně.
Myslíš, že máme ještě šanci?
tuhle odpověď bych chtěla znát
možná si o tom povídají vrabci
a já se jich na to budu každý den ptát.
→ Vzpomínky se vrátily
18. září 2010 v 19:11 | NikaPrávě jsem dočetla knížku nevinnou
na poličku jsem jí odložila
když v tom okamžiku se na mě koukla žirafa od tebe najednou
a já si zas vzpoměla,jak jsem tě poprvé políbila.
Často na tebe ale už nemyslím
vezmu si papír a tužku
a náš strom u rybníka nakreslím
potřebovala bych na ořezávání tužky služku.
Tužka po papíře rychle jela
až jsem jí nestačila držet
v rádiu pomalá píseň zněla
a začalo pomalu pršet.
Mám déšť hrozně ráda
a ty to víš
ovšem pochybuju, že nad tim takhle z rána
zamyšleně přemýšlíš.
Už je to tu zase
přemýšlet jsem začala
v hlavě se mi promítly vzpomínky naše
volný průběh jsem jim nechala.
→ Vrať se
1. srpna 2010 v 12:15 | NikaDala jsem ti básničku
prosím najdi si čas
přemejšlej o tom chviličku
spoj zase dohromady nás
Kůň, poník nebo beruška ?
neni to fuk ?
Zase bych ti chtěla šeptat do ouška
moje slova by byly těžší než vzduch
Stíli jsme kousek od sebe
foukal zamyšlený vítr
a k polibku pro tebe
stačil jenom jeden metr
Byla jsem doma místo vycházky
kapky deště mi tloukli do okna
vzpoměla jsem si na naše procházky
kdy mi děšť padal do oka
→ Déšť
1. srpna 2010 v 12:06 | NikaDéšť mám hrozně ráda
tu vůni, jeho nepříčetnost
miluju ty deštný rána
trávila bych je celou věčnost
Kapky padají do louže
duha se na obloze rýsuje
k přemejšlení mi to pomůže
ale najednou mrak sluníčko zakryje
Déšť najendou začne být smutný
jako by si zlomil vaz
proč je život tak krutý
utápí naše pocity v nás
→ Setkání po rozchodu
27. července 2010 v 18:20 | NikaTak jsme se dnes viděli,
po našem rozchodu.
Upřeným pohledem jsem se na sebe koukali
a já miluju náhodu.
Bylo to divný...
Jako by ti i ta nejsmenší jiskra štěstí v oku zhasla,
to si asi láska, čas v tvém pohledu našla..
Nebo se mi to jenom zdálo ?!?! =(
Aspoň jednou bych tě ještě políbit chtěla
nebo se tě dotýkat..
hrzonou závrať bych z toho měla
a už mě nebaví před pláčem utíkat.
Béruško má..milovaná..řekni mi čím si mě okouzlila??
Poslouchám jí furt a stále,
ale řekni mi, proč tě mám pořád v hlavě ??
Myslim,že je to láska čistá,
ale k čemu mi to je ??
Já jsem si s tim fakt jistá...
Když na to myslím, slza tvář mi pokryje.
Podívám se na nebe,
kde se předhánějí mraky..
Pomyslím hned na tebe,
PROSÍM, VEM TO ZPÁTKY . . . =(
→ Čekání na smsku...
27. července 2010 v 18:15 | NikaNa smsku od tebe čekám
a smutně očima po místnosti těkám.
Čekám, čekám a stále nic..
nervozita u mě stoupá a je mi hic.
Chci ti pouze obálku dát,
abys mi řek, co bude dál.
Konečně mi smska přišla
a láska si na nás čas našla.
→ Rozchod
27. července 2010 v 18:12 | NikaTak jsme se dnes rozešli,
lepší to asi je.
Škoda, že jsme žádný řešení nenašli,
ten smutek mě asi zabije.
Srandu jsem si z toho dělala,
ale uvnitř v srdci sem se trápila.
Uvědomila jsem si to ale až teď..
pozdě,moje srdce zaplnil smutek a led.
Ná nástěnce na fotku mám
a když se na ní podívám,
tk si na naše krásný chvilky vzpomínám..
Např. 2. května vzpomínáš ?
Stáli jsme proti sobě,
do očí jsme se dívali..
Honili se mi myšlenky do budoucna v hlavě,
když jsme si první pusu dávali.
3.června no, vlastně 4. ...
Přišel si o půlnoci za mnou
a byl si tam až do rána...
možná to bylo tou tmou,
že naše krásná noc byla zahrána.
Byli jsme vzhůru dlouho do noci..
pořád jsme měli co dělat,nemohli jsme si pomoci.
Bylo to hrozně hezký a mě se to líbilo,
akorát mi to lásku k tobě v srdci nabilo.
A to je asi konec mé rozlučkové básně..
milovala jsem tě hodně
a svůj další vztah si užij krásně.
Miluju Tě .. ( Bohužel už musim jenom z kamarádství..
máš pravdu, nechám těch svejch trapnejch básní )
→ Ranní probuzení
25. července 2010 v 12:19 | NikaPoprvé jsem sama spala,
bez plyšáka od tebe..
Láska mezi náma splála,
už pro mě nejsi jako hvězdy bez nebe.
Tak jsem se probudila v zpomínkami v hlavě,
snažila jsem se najít řešení, ale marně.
Slza z oka mi po tváři teče,
a je to jako by mi srdce probodali meče.
Měla jsem tě hrozně ráda,
možná víc než jsi tušil.
Velkou roli v naše vztahu hrála pravda,
i když si jí tajil, pro si náš vztah nezrušil ?
→ Když má někdo zaracha...
24. července 2010 v 21:49 | NikaProč ?
Proč mi všechno zakazuje ?
Asi z toho má radost..
Láska mezi mnou a tebou taje,
a jen proto, že za to může zlost.
Nemůžu jít na krok z domu,
smutek u mě převládá.
A to jen pomáhá tomu,
že to láska mezi náma nezvládá.
Nechci Tě ztratit,
ale mám na vybranou ?
Mám snad za vycházky z domu platit,
abych prošla naší branou.
Nepíšem si,
a chci tě jen a jen vidět.
jenže taky vem si,
že musim na moji bílou zeď pořád civět.
Chci Tě prostě jenom vidět,
nechci sedět doma jako ve vězení.
Co mi asi jinýho zbyde,
jiná možnost prostě není.
Já tě chci vidět,
cítit tvoje dotyky.
S tebou se v dešti na kole projet,
ale místo toho mi tečou slz potoky.
14 dní bez tebe,
jsou jako hvězdy bez nebe.
A když sem konečně doma,
nemůžu tě vidět a připadám si tak sama.
Stačil by mi jeden pohled do tvých očí,
a veřím, že se mi hlava hned zatočí.
Ovšem je to nemožný děj,
a já pouze můžu věřit v něj.
→ 1 měsíc spolu
24. července 2010 v 21:39 | NikaUž jsme 1 měsíc spolu,
máme se tak rádi..
Líbáme se mimo školu,
a jsme víc jak kamarádi.
Provádíme různé věci,
které nejsou pro mě.
Líbáme se přes nemoci,
a mazlíme se po tmě.
Školní rok sme přežili
i přes naše hádky.
Přesto jsme tam prožili,
dost divoké hrátky.
→Večerní přemýšlení
24. července 2010 v 11:19 | NikaUsínám, usínám,
a nemůžu spát.
Ovšem nevim co dělat mám
chci ti jen tuhle báseň dát.
Kde jsou ty časy,
kdy my dva byli nejšťastnější spolu.
Kde jsou ty časy,
kdy trávili jsme každou minutu spolu a zase spolu.
Miluju tě pořád moc,
a je jedno, jestli je den nebo noc.
Každý večer s plyšákem od tebe usínám,
a při tom jen na tebe myslívám.
Procházím se po zahradě v dešti,
utrhnu si tulipán.
Držim ho pevně v pěsti,
a jenom počítám.. Má mě rád, nemá mě rád...
Asi to fakt přeháním,
a chce se mi spát.
Nechám toho bloumání,
a dobrou noc ti dám.. :-*
( Stejně asi neusnu,
ale pokud ano
nechám si o tobě zdát ve svém snu.)
Miluju Tě =)